Velikonoce na Kapverdách

Duchovní slavnost plná chutí, setkávání a návratů ke kořenům

Velikonoce – svátky jara, naděje a znovuzrození – se slaví po celém světě, ale každý kout planety jim vtiskl trochu jinou podobu.

Jsou to svátky pohyblivé, jejichž datum se řídí lunárním kalendářem – konkrétně připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. A tak se každým rokem posouvají… podobně jako se liší i jejich význam a zvyky napříč kulturami.

U nás v České republice jsou Velikonoce silně spjaté s lidovými tradicemi – pomlázkami, kraslicemi, výslužkou pro koledníky. Kromě křesťanských kořenů zde cítíme i vliv pohanských oslav jara, plodnosti a probouzející se přírody.

Na Kapverdských ostrovech mají Velikonoce jiný tón – především duchovní.

Semana Santa

Kapverďané jsou z většiny katolíci. Velikonoce proto vnímají především jako duchovní událost. Oslavy vrcholí na Velikonoční neděli, ale začínají už během tzv. Semana Santa, tedy Svatého týdne.

Na větších ostrovech, jako je Santiago, se konají procesí a dramatizace Kristova utrpení, tzv. Via Sacra – procesí procházející ulicemi a připomínající si křížovou cestu. Nejsilnější jsou tyto dramatizace především v menších městech, kde se do nich zapojuje celá komunita.

Bílé nebo světlé oblečení, které si mnozí oblékají na nedělní mši, symbolizuje radost ze zmrtvýchvstání Krista.

Nedělní mše a společný oběd

V neděli ráno vyrážejí Kapverďané slavnostně oblečeni do kostela. Po mši se schází rodiny ke svátečnímu obědu, navštěvují se sousedé i přátelé, kteří přijeli z daleka – často i Kapverďané žijící v zahraničí, kteří se vracejí domů, aby tyto svátky prožili s rodinou.

Je to především svátek sdílení, jídla a návratů ke kořenům.

Co se podává na oběd o Velikonoční neděli?

Tradice praví, že křtění Kapverďané by o Velikonoční neděli neměli jíst maso. A tak je postní ryba připravovaná na různé způsoby běžnou volbou. Podává se s rýží, vařenou zeleninou, hranolkami nebo čerstvým salátem.

Ne všichni jsou však křtění – proto se na svátečních stolech objevuje i maso: kozlí, hovězí, vepřové… A v uličkách voní pokrmy vařené v jednom velkém hrnci nebo na ohni v kotlíku. V jídle se často mísí fazole, batáty, maniok, banány, dýně i brambory. Oblíbenou přílohou je samozřejmě rýže, ale i xerém (někdy xarém) – vařená drcená kukuřice připomínající spíše severoafrický kuskus.

A co by to bylo za svátky bez cachupy – kapverdského národního pokrmu z kukuřice, fazolí, zeleniny a směsi masa.

Na závěr přijde sladká tečka – třeba pudim de queijo de cabra – pudink z kozího sýra s karamelovou polevou.

Hudba, slavnosti a hodování až do rána

Na některých ostrovech, například na Santo Antão, probíhají oslavy už od sobotního večera. V oblastech jako Ribeira das Patas nebo Tarrafal de Monte Trigo se konají místní slavnosti pod širým nebem.

Městské úřady sezvou hudebníky a kapely z širokého okolí, postaví se pódium, rozestaví se stánky s občerstvením – a začíná večer plný hudby, setkávání a hodování.

Oslavy pokračují až do brzkého rána, kdy se lidé vracejí domů, aby snad na chvilku oka zamhouřili, ale především, aby se připravili na mši…

Po mši velikonoční pak následuje nedělní rodinný oběd, který bývá dlouhý a srdečný, plný smíchu, přípitků a vyprávění a často se protáhne až do večera.

A v pondělí?

Hezky zpátky do práce! Na Kapverdách není Velikonoční pondělí svátkem, jako je tomu u nás v Česku.

Feliz Páscoa!

Ať už slavíte s pomlázkou a kraslicemi, nebo v bílém na mši s talířem cachupy na stole – všude je ve vzduchu stejný pocit.

Naděje. Láska. Vděčnost. A touha být spolu.

To vše dělá z Velikonoc svátek, který překračuje oceány i tradice.

Tak veselé Velikonoce! Feliz Páscoa!