KAPVERDY & KREOLŠTINA

Kapverdské ostrovy byly portugalskými mořeplavci objeveny ve druhé polovině 15. století při plavbách do zámoří.

Cílem portugalské koruny bylo tehdy objevení jiné, než-li pozemní cesty do Indie. Ta byla v té době ovládána Araby, což značně komplikovalo obchodní styky mezi Evropou a Asií.

Flotily portugalských mořeplavců se vydaly podél západního pobřeží Afriky.

Překonaly strach ze stvůry střežící konec tehdy známého světa – jižní cíp “černého kontinentu” – místo, kde se vody Atlantického oceánu potkávají s vodami oceánu Indického, a dopluly až do vytouženého cíle – do Indie.

Po cestě Portugalci obsadili nová území, na nichž vztyčili na znamení nově získané země tzv. padrão – kamenný sloup se symboly portugalského království a námořní sférou.

Portugalské impérium rychle rostlo a součástí portugalského koloniálního panství se staly Kapverdské ostrovy, Brazílie, Guiné-Bissau, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Angola, Mozambik, indické státy Daman, Diu a Goa, Východní Timor a dokonce i Macao.

Ve většině těchto zemí se stala portugalština oficiálním jazykem a koexistuje s původními jazyky, popřípadě s tzv. kreolštinou, což je pidžin, který vznikl na základě portugalštiny.

To je i případ Kapverdských ostrovů, kde je mateřským jazykem místních kapverdská kreolština a oficiálním jazykem portugalština.

Osidlování ostrovů: Obyvatstvo & jazyk

V době, kdy portugalští mořeplavci objevili Kapverdy, souostroví bylo neobydlené.

Portugalci se usadili na ostrově Santiago v úrodném údolí Ribeira Grande (v překladu – Velká Řeka), kde začalo vznikat první a vůbec nejstarší osídlení na Kapverdských ostrovech – Cidade Velha (tedy, Staré Město).

Přístav se stal brzy velmi významným díky obchodu s otroky ze západního pobřeží kontinentální Afriky, kteří byli na ostrov dováženi především z Guiné-Bissau a Siera Leone.

Nebyla to však jejich cílová “destinace”, ale pouze překladiště na cestě do Brazílie a Karibiku.

Na Santiagu docházelo k tzv. civilizování otroků, což znamenalo především jejich kristianizaci, tedy obrácení na katolickou víru.

A právě z nutnosti komunikace mezi portugalskými kolonizátory a původními obyvateli z kontinentu vznikl na základech portugalštiny a domorodých jazyků nový jazyk – kapverdská kreolština.

Kreolština: Co ostrov, to dialekt

Článek “Kapverdy: Co ostrov, to originál” popisuje základní geografické členění ostrovů Zeleného mysu a jejich stručnou a v rámci souostroví jedinečnou charakteristiku, k níž patří i jednotlivé dialekty kapverdské kreolštiny.

Zjednodušeně lze říci, že co ostrov, to specifický dialekt.

Ostrovů je celkem deset, z nichž devět je osídlených, a nejpočetnější skupiny mluvčích jsou dvě.

Mluvčí z ostrova Santiago, kde se nachází hlavní město Kapverdských ostrovů – Praia, a mluvčí z ostrovů Santo Antão a São Vicente.

Záměrně je použit pojem “mluvčí”, nikoli “obyvatelé”.

Proč?

V rámci Kapverd dochází totiž k masivní ekonomické migraci obyvatel mezi jednotlivými ostrovy, a tak lze jednotlivé varianty/dialekty kreolštiny zaslechnout i mimo rodné ostrovy jejich mluvčích.

Jinými slovy, dialekt typický pro ostrov São Vicente můžete zaslechnout např. na ostrově Sal, dialekt typický pro ostrov Santiago např. na ostrově Boa Vista, dialekt typický pro ostrov Santo Antão v Mindelu na ostrově São Vicente atp.

Povahové rysy mluvčích

Pozoruhodná je i skutečnost, že jednotlivá nářečí rámcově odráží obecné povahové rysy jejich mluvčích, které se odvíjejí především od historického vývoje na jednotlivých ostrovech.

Badiu z ostrova Santiago

Mluvčí ze Santiaga jsou velmi temperamentní až živočišní, mají africké rysy a velmi tmavou pleť.

Je to proto, že právě na ostrově Santiago byla v počátcích osidlování největší koncentrace otroků z kontinentu, kteří se promísili s portugalskými kolonizátory jen málo.

Obyvatelé Santiaga a mluvčí lokálního dialektu si proto uchovali nejen mnoho z tradic svých afrických předků, ale i mnoho z lingvistických prvků, které mají původ na kontinentu.

Temperament tzv. Badiu, tedy rodáků ze Santiaga, se promítl i do jejich varianty kreolštiny (též zvané badiu) – je rychlá, plná akcentů a vysokých tónů a slévá se ve shluk slov bez frázování, které nekontrolovaně uhánějí kupředu jako pár splašených koní.

Člověk má při poslechu často pocit, že si účastníci konverzace během chvíle vjedou do vlasů. Přitom ale diskutují jen o tom, co budou dělat v neděli a nebo třeba o tom, co budou vařit k večeři.

Sampadjudu z ostrova Santo Antão a São Vicente

Oproti Badiu, mluvčí s kořeny na ostrovech Santo Antão a São Vicente, ti mluví pomalu a rozvážně a z jejich projevu je cítit vyrovnanost a klid.

Tyto ostrovy byly totiž osídleny jako poslední a tamější varianta kreolštiny do sebe stihla absorbovat další historicko-lingvistické vlivy provázané s Evropou.

Sampadjudu jsou také oproti Badiu světlejší barvy pleti a mají evropštější rysy.

Trocha lingvistiky

V porovnání s portugalštinou, která má jednu z nejsložitějších gramatických pravidel mezi románskými jazyky vůbec, je kreolština poměrně jednoduchá a osekaná o mnoho lingvistických “vymožeností” týkajících se např. vyjadřování množného čísla, časování či přivlastňovacích zájmen.

Množné číslo se v kreolštině nevyjadřuje. Podstatné jméno zůstává ve tvaru singuláru.

• CZ: banán – banány
• PT: banana – bananas
• CV: banana – banana

Pro vyjádření počtu se užívá základní číslovka či výrazy typu “mnoho”, “málo” atp. ve spojení s podstatným jménem v singuláru:

• CZ: tři banány/mnoho banánů
• PT: três bananas/muitas bananas
• CV: três banana/txeu banana

V kreolštině se také používá při časování v jednotlivých časech pouze jeden tvar slovesa a to ve 3. osobě jednotného čísla:

• CZ: jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou
• PT: sou, és, é, somos, (sois), são
• CV: é, é, é, é, é, é

V kreolštině je také další zajímavý jev, kdy se stírá rozdíl mezi přivlastňovacími zájmeny pro mužský a ženský rod. Např. “můj” a “moje” – k vyjádření uvedeného se používá tvar “nha”, který vychází z portugalského “minha” – v portugalštině se však vztahuje k ženskému rodu, zatímco kreolština jej používá i ve vztahu k rodu mužskému:

• CZ: můj muž, moje žena
• PT: meu marido, minha mulher
• CV: nha marido, nha mudjer

A mnoho dalších specifik, která by vydala na rozsáhlou studii.

Z uvedeného je však zřejmé, že kreolština je jazyk, který si kdysi nově vznikající národ zjednodušil, co mohl.

Kreolština nemá ani ustálená pravidla pravopisu!

Moje oblíbená zábava na sítích

Z lingvistického hlediska je opravdu zajímavé sledovat příspěvky Kapverďanů na sociálních sítích a “luštit” jejich diskuze, protože jedno slovo může mít mnoho grafických podob zápisu.

Například kačupa, výraz pro tradiční kapverdský pokrm z kukuřice, fazolí, zeleniny, ryb a masa, můžete napsat hned několika způsoby: cachupa, catchupa, catxupa, ale i katchupa.

Kreolština v denním životě

Kreolsky hovoří Kapverďané úplně všude, ačkoli ve styku s úřady a státními institucemi by měli užívat portugalštinu.

Ostatně, portugalsky se učí děti ve školách a vyučování všech předmětů by mělo probíhat v portugalském jazyce.

Nicméně, je téměř pravidlem, že učitelé na žáky mluví při výuce kreolsky a žáci si z pravopisu portugalštiny osvojí v průběhu povinné školní docházky jen základy.

Kreolština skýtá nepřeberné množství variant a je velmi dialektálně rozrůzněná!

A ačkoli jsou snahy a tendence ustanovit kreolštinu oficiálním jazykem Kapverdských ostrovů a oprostit se nadobro od portugalských vlivů, i nadále zůstává úředním jazykem Kapverdské republiky portugalština.

Chcete prozkoumat rozdíly mezi portugalštinou a kreolštinou na praktických příkladech, které využijete například v průběhu své dovolené na Kapverdách?

Stáhněte si e-publikaci mini-SLOVNÍČEK pro cestu na Kapverdy ZDARMA zde.

A jak se mluví u nás doma?

S manželem mluvím napůl česky a napůl kreolsky – dialektem ze Santo Antão a São Vicente. Většinou začnu větu česky a dokončím kreolsky a nebo, když vidím, že na české sdělení kouká všelijak, zopakuji kreolsky. Při nedorozumněních a vysvětlování – to, když se něco „ztratí v překladu“, se vracíme k portugalštině. Je to jistější 🙂

S manželovými dětmi mluvím už bez problému česky. S nejstarším ovšem je to podobné, jako s manželem, začnu česky a větu dokončuji v kreolštině. Ale také už se domluví česky bez větších problémů.

Mladší dvě manželovy děti preferují češtinu dokonce i v komunikaci mezi sebou!

S malými dětmi, které se narodily v ČR, mluvíme česky.

Bilingvní výchova nedopadla

Původně jsem doufala, že budeme praktikovat bilingvní výchovu a manžel na děti bude mluvit portugalsky.

Ale už jen v odpovědi na mou otázku, zda to zvládne, udělal gramatickou chybu – sloveso conseguir (zvládnout), je totiž v portugalštině nepravidelné.

A tak i on mluví s dětmi česky…

Asi doufal, že se s nimi naučí česky a bude za vodou, ale děti ho už dávno předběhly.

Manželovi budiž omluvou, že Kapverďané to mají s bilingvní výchovou evidentně jinak.

Při naší poslední návštěvě Kapverd nám byla velmi často pokládána otázka, zda naše malé děti mluví kreolsky. A vždy došli konverzující Kapverďané k souhlasnému stanovisku, že nejprve se děti mají naučit perfektně jazyk země, ve které žijí a až potom začít s kreolštinou – jazykem předků.

Samozřejmě, já u podobných rozhovorů otáčela oči v sloup a děti byly naštvané na tatínka, že kvůli tomuto přesvědčení nerozumí prarodičům, tetičkám a strýčkům či bratrancům a sestřenicím…

Na druhou stranu ale musím říct, že jsem často překvapená, když třeba něco řeknu kreolsky a syn najednou odpoví česky a k tématu, jakoby rozumněl. Je z toho znát, že nějakou pasivní znalost kreolštiny tedy má.

A má i velkou touhu kreolštinu pokořit a tatínkův rodný jazyk se naučit.

💙